Metoda "Zdvihového přivařování svorníků v ochranném plynu" bývá používána na svorníky o průměrů od 3 do 12mm (16mm). Kladný pól zdroje proudu je upnut na základní materiál. Svorník je zasunut do kleštiny v pistoli pro svorníkové svařování a přiložen k základnímu materiálu.
Na začátku svařovacího procesu se svorník díky zdvihacímu mechanismu a pomocnému elektrickému oblouku o nepatrné intenzitě proudu nazdvihne, následně se mezi špičkou svorníku a základním materiálem zapálí hlavní elektrický oblouk. Hodnota použitého proudu hlavního elektrického oblouku závisí na průměru svorníku. Čelní plocha svorníku a protilehlý základní materiál se nataví.
Po uplynutí nastaveného svařovacího času se svorník ponoří do vzniklé tavné lázně a obě natavené plochy se spojí. Následně se odpojí zdroj elektrického proudu, tavenina ztuhne a zchladne.
Pro svařovaní v ochranném plynu je nutné použít vhodné zařízení. Přívod ochranného plynu musí být na držáku svorníků utěsněn gumovou manžetou.
Je nutné dbát na použití vhodného ochranného plynu: Ocel a nerezavějící ocel: 82% Ar + 18% CO2; hliník: čistý Ar nebo Ar + He.
Svorník se přiloží k základnímu materiálu.
Svorník se mechanicky zvedne a zapálí se elektrický oblouk.
Elektrický oblouk nataví svorník i základní materiál.
Svorník se vnoří do taveniny.
Vznikne celoplošný svar.
| Metoda | Svorníkové svařování v ochranném plynu |
| Minimální tloušťka plechu pro svařování | 1/4 d |
| Maximální průměr svorníku d při sváření v různých polohách | 25 ↓ |
| 16 ← | |
| 20 ↑ | |
| Vhodná povrchová úprava ¹) | čistý kov, válcovaný povrch, svařitelný základní nátěr, náletová rez, lehce mastný povrch |
| Nevhodná povrchová úprava ¹) | žárové zinkové, uvolněné vrstvy okupují, hrubá koroze, ochranný nátěr |
| Obvyklá použití | Svorníky od ø 8 mm pro ocelové konstrukce, nosné kontrukce a stavby lodí (na nahrubo očištěné povrchy, pro hluboké průvary, vhodné na staveniště) |
| ¹) Zde se jedná pouze o všeobecné informace bez záruky. Podmínky musí být v jednotlivých případech svařování prověřeny. Požadavky na čistotu se v zásadě zvyšují s klesající dobou svařování. Nejlepších výsledků je vždy dosaženo na čistých kovových površích. |