Proces svorníkového svařování s keramickým kroužkem se používá pro svorníky o průměru cca 3 až 25 mm při proudu do cca 3000 A a svařovacích časech do 3 000 ms.
Obecně platí, že kladný pól zdroje energie je upnut k základnímu materiálu. Svorník je zasunut do kleštiny ve svařovací pistoli a je opatřen keramickým kroužkem.
Na začátku svařovacího procesu se svorník díky zdvihacímu mechanismu a pomocnému elektrickému oblouku o nepatrné intenzitě proudu nadzdvihne, následně se mezi špičkou svorníku a základním materiálem zapálí hlavní elektrický oblouk. Hodnota použitého proudu hlavního elektrického oblouku je závislá na průměru svorníku. Čelní plocha svorníku a protilehlý základní materiál se nataví.
Po uplynutí nastavené doby svařování se svorník posune směrem k natavenému základnímu materiálu a obě plochy se spojí. Poté se vypne zdroj elektrického proudu, tavenina ztuhne a zchladne. Keramický kroužek se často používá jako ochrana pro navařovací trny nad 10 mm. Kroužek se použije pouze pro jeden svar a poté se odstraní.
Metoda | Navařování svorníků s keramickým kroužkem |
Minimální tloušťka plechu pro svařování | 1/4 d |
Maximální průměr svorníku d při sváření v různých polohách | 25 ↓ |
16 ← | |
20 ↑ | |
Vhodná povrchová úprava ¹) | čístý kov, válcovaný povrch, svařitelný základní nátěr, náletová rez, lehce mastný povrch |
Nevhodná povrchová úprava ¹) | žárové zinkové, uvolněné vrstvy okupují, hrubá koroze, ochranný nátěr |
Obvyklá použití | Svorníky od ø 8 mm pro ocelové konstrukce, nosné konstrukce a stavby lodí (na nahrubo očištěné povrchy, pro hluboké průvary, vhodné na staveniště) |
¹) Zde se jedná pouze o všeobecné informace bez záruky. Podmínky musí být v jednotlivých případech svařování prověřeny . Požadavky na čistotu se v zásadě zvyšují s klesající dobou svařování. Nejlepších výsledků je vždy dosaženo na čistých kovových površích. |